Řízkobraní 28. - 30. 1.

Kdo a kdy jako první rozklepal plátek libového masa, aby jej lehce osolený protáhl moukou, rozšlehaným vejcem, obalil v jemné strouhance a horkém oleji na pánvi z obou stran osmažil? Vynalezen byl údajně již ve starověkém Řecku. Podle jedné z legend má svůj prapůvod ve středověkých jídlech, jímž položili základ bohatí byzantští obchodníci svým zvykem pojídat maso s tenkými plátky zlata. Když to samé ale zkusili i benátští kupci, církev takové chování zakázala a označila je jako příliš dekadentní.

Za objevitele vídeňského řízku je považován Maršál Radecký, který jej poprvé ochutnal v Miláně. Přivezl recept Františku Josefovi I. Císaři tento řízek tak mimořádně zachutnal, že se brzy poté stal už pod názvem řízek "vídeňský" vlastnictvím celého rakouského národa. Ani ve Vídni řízek neustrnul ve své podobě a z původního obalovaného telecího kotletu změnil v tenký plátek telecího masa. Podle možností se začal smažit krom telecího plátku též plátek vepřový a jak je nám dnes známo, trojobalem lze protáhnout kdeco. Řízek je prostě hit. Teplý či studený, chutná pořád výtečně a nedá se s ničím jiným srovnat. Proto jeho obliba letí napříč kontinenty a dát si ho můžete téměř všude. I na Radešíně.